Býti něžně zhudebněna
touží báseň bezejmenná
načmáraná chvatně tence
od střevíčků na účtence
Báseň plná žhavé touhy
nebýt plytký veršík pouhý
rozeznít se v kantiléně
získat věhlas stoupnout v ceně
Báseň sladce roztoužená
býti houslistova žena
chvět se jeho pohlazením
oděná jen světlem denním
Vzdát se prstům klavíristy
jež jí vetknou nápěv čistý
proniknou skrz její rýmy
srdci dají zásah přímý.
S hobojistou v teskné písni
prožít všechno co si vysní
Lásku bolest touhu zradu
v harmonickém tónů řádu
Směje se jí báseň jiná
z etikety lahve vína
K čemu je ti ňáká láska?!
Bubeníka co tě zpráská
co tě ztluče do němoty
serve z tebe bílé noty
toho máš chtít huso hloupá
vášeň ta se v krvi koupá
chtíč se v divém rytmu zmítá
s něhou nikdo nepočítá
Tiše pláče zahanbena
smutná báseň bezejmenná
odsouzená bez milence
zůstat navždy na účtence