Na polštář se ti stulila
vůně mých vlasů
meduňka a kmín
plachost sama
co záhy odplyne
s proudem času
v paměti ti klesne do hlubin
vyčpí do neznáma
a zítra už tu budou
vonět růže
hořký pomeranč anebo máta
dnes ale meduňka se splétá
s vůní tvojí kůže
dech přerývaně chvátá
pojď lásko pojď
srdce ví to
že těch pár okamžiků
je vše co pro mě máš
a přesto je mi líto
že až se probudíš
dnešní noc
z oken
vyvětráš