čekám
potemnělo
do bot mi sákne chlad
mlha omotává
moje horké čelo
a z kapes
mi čouhá listopad
vandrácký kabát mám
na vandrácké duši
za nehty
špínu stovek let
u pasu
prasklou ebenovou kuši
a v srdci
nechuť zabíjet
v dlaních
mi dřímá
dávno mrtvé ptáče
peříčka sněží
do louží plných hvězd
ztratil jsem pověst
nočního zaklínače
a sešel ze všech
dobrých cest
táhnu se k smrti
krajinou bez pramenů
jazyk mi tápe
po bolavých rtech
slovo z nich vzešlé
dávno nemá cenu
a v hrudi střádám
předposlední dech
A přece věřím
na tůně a chvění
naději podhoubí
a spásu prvních vět
a přece věřím
že přijde zas co není
a ne-li mne
tak tebe
zrodí svět