Pustý čas
bíle šepotají ze sna stromy
slyšíš to? co to bylo?
tma dýchá čirý mráz
v mlze rozpouští se domy
asi kočka
Lížeme vločky sněhu
z rukavic na provázku
vanilková, chceš?
za krk ti sypu bílou něhu
ty po mně hodíš zmrzlou lásku
au, to bolelo!
V zrcátkách hladkých louží
neviditelné nebe
ještě nechoď, prosím
ztracený havran krouží
a za nehty už zebe
dej ruku ke mně do kapsy
V očích ti hoří svíčka
když zahříváš mi zkřehlé dlaně
[mlčíme]
růžově chvějí se nám víčka
a zdálky rolničkami zvoní sáně